10.7. - 13.7. Pižmoni, Kenai a víza

Z Valdezu jsme přes národní park Wrangel dojeli do kempu na řece Klutina. Kemp je plnej rybářů. Právě tu pro změnu táhnou královští lososi. Ti už nás nezajímají, vezeme si svoje růžový a tady si je ugrilujeme. Zjistili jsme, že velikost našeho roštu je čtyři. Buď se na něj vejdou čtyři ryby nebo čtvrtina ryby :)

Dali jsme jen jednu. Víc už se do nás nevešlo. Moooc dobrá, vlastnoručně ulovená, vykuchaná a ugrilovaná.

Náš měsíční výlet se pomalu chýlí ke konci. Z našeho plánovaného kolečka po Aljašce už nám zbývá jen kousek do Anchorage. Tentokrát je to na západ. Po cestě nás čeká další ledovec. Tenhle je asi největší, co jsme zatím viděli. Je neděle, dneska máme slavnostní oběd, losos s kukuřicí.

Na farmě kousek od naší trasy chovají pižmoně. To zní divně, ty musíme vidět. Pižmoni jsou typická severská zvířata. Je to v podstatě bizon do sněhu. Mají trošku problém s globálním oteplováním. Když v zimě omylem zaprší, zmokne jim srst a zmrzne na kámen. Pokud si pak pižmoň lehne, přimrzne.

Tak a jsme opět v Anchorage. Do odletu zbývají dva dny, to ještě stihneme poloostrov Kenai. V hypersupermarketu jsme dokoupili chybějící zásoby - česnek za $0,75 a rychle mizíme na jih.

Jedna křižovatka nebyla úplně srozumitelně označená. Po třiceti kilometrech si neplánovaně prohlížíme davy rybářů a městečko Hope. Takže zpátky na křižovatku a o odbočku dál. Z pangejtu za zatáčkou na nás kouká los a vesele si přežvykuje. U silnice tu mají výstražnou ceduli s losí podobiznou a číslem, kolik už jich letos řidiči srazili. Na talíř se jich dostalo několik stovek. Pořád jsme přejezení rybama, tak radši zpomalujeme.

Poloostrov Kenai má lesy, hory, jezera a řeky s parádní modrozelenou vodou. Lidi z Aljašky sem jezdí na dovolenou. Zdejší rybář, bývalý aljašský řidič náklaďáku, nám vyjmenoval nejlepší místa pro život na Aljašce: 1. Kenai, 2. Anchorage, 3. Valdez.

Ve městě Kenai u řeky Kenai na poloostrově Kenai se loučíme s Aljaškou a vracíme se zpátky do Anchorage do našeho kempu s železniční tratí a leteckým koridorem. Je to zvláštní, pořád tu stojí to auto, co v noci startovalo, aby se výrostci uvnitř zahřáli. Zatímco my jsme projeli celou Aljašku, výrostci museli napočítat stovky nočních vlaků, tomu říkám výdrž.

Zítra letíme zpátky do Vancouveru. Letenku zkontrolovat nemůžu, protože v kempu zrovna vypadla wifi. Navíc jsme z domova dostali několik SMSek, že Kanada opět zavedla víza. Nové opatření má platit od 14.7. no a to je právě zítra. To zase bude akce. Jdeme se na to vyspat.

Z Valdezu tu ještě máme video s medvídkem a další fotky.