Opět balíme, tentokrát na vandr. Podle průvodce a mapy jsme si vybrali městečko Hope a jeho okolí. Přes internet objednáváme lístky na autobus Greyhound za 25 dolarů na osobu a jednu cestu (asi 400 Kč za 150 km). Kdybysme lístek objednali 14 dní dopředu, stálo by nás to polovinu.
V Hope jsme zapadli do prvního zařízení restauračního typu, alespoň vzdáleně připomínajícího ideální hospůdku pro začátek vandru. Na jídlo tu mají bohatý výběr: hamburger se salátem, hamburger bez salátu, cheeseburger, hranolky.. K jídlu dáváme pivečko a na závěr sladký zákusek.
Kemp ve městě zavrhujeme a pěknou noční procházkou se přesouváme do dalšího kempu 8 km za Hope. Bear spreje plně v pohotovosti. V jednom kopci se nám málem podařilo předběhnout kamion. S kopcem má evidentně větší problémy než my a to máme na zádech batohy. V kempu mají umělý jezírko 20x20 metrů, kam chodí číňani za poplatek zkoušet chytat ryby. Stavíme základní tábor a ráno (rozuměj po obědě) vyrážíme do hor.
Zvolili jsme si nepoužívanou neudržovanou cestu proti proudu jedné říčky. Je to do kopce, převážně pořád hustým křovím, nalevo strmý svah nahoru, napravo strmý svah dolu. Kdyby se před námi objevil medvěd (že tu bydlí se dá lehce poznat podle typických hromádek), 
neměli bysme kam uhnout. Po dvou hodinách chůze si neradi začínáme připouštět i variantu, že by se medvěd mohl objevit i za námi a odříznout nám tak cestu zpátky do údolí. To by se nám pak naše procházka lehce protáhla. Variantu s medvědem před a za námi si radši nepřipouštíme vůbec. Máme přesně vypočítáno, kdy to otočit a vydat se na zpáteční cestu, aby nám nezapadlo slunce nějak nevhod. I přes pečlivé plánování stejně přicházíme do kempu až za setmění.
V neděli volíme adrenalinově chudší návštěvu tunelů staré vlakové tratě. Projektant pojmenoval zastávky podle Shakespearových děl. Tunely se jmenují Othello tunnels. Místní scenérie přilákaly dokonce i filmaře. Údajně se tu natáčel Rambo: První krev. Vlaková trať byla velice úspěšná. Po dokončení byla víc jak polovinu roku mimo provoz kvůli lavinám nebo sesuvům půdy. Některé části se mohly projíždět jen v noci, aby cestující netrpěli závratěmi. Nakonec trať radši zavřeli a postavili jinou.Po cestě jsme narazili na strom s lískovýma oříškama. Nadšeně jsme se na ně vrhli. Jaké bylo naše překvapení, když nás zákeřně pobodaly. Mají tu na sobě ostny jako bodláky. Takový ostrý, malý a strašně špatně se vytahujou z ruky. Stejně jsme ten strom celej otrhali :)
Nemáme zpáteční lístek do Vancouveru a netušíme, jestli půjde koupit jinak než přes internet. Taky netušíme, jestli dneska večer ještě vůbec něco jede. Cedule autobusové společnosti Greyhound je pověšená nad místní veřejnou prádelnou. Je to místnost plná obrovských praček na peníze. Nějakej divnej pán od jedné pračky se s námi chtěl dát do řeči. Až po chvíli jsme pochopili, že je to prodavač. Úplně vzadu má okýnko, kam zalezl a prodal nám lístky. Asi v rámci úspor tu mají kombinovanou pozici - prodavač/pradlena.Do odjezdu zbývá ještě víc jak hodinka. Na závěr dáváme večeři v čínské restauraci. Víkend hodnotíme jako velice úspěšný.
------------
Puvodne jsem ten kamiooon chtela zkusit stopnout, ale zzelelo se mi ho .. asi by se uz pak nerozjel :D. Jo a ta patecni cesta do kempu byla pres kopec, protoze jsem minuli odbocku na cestu po rovine .. to je tim, ze tu nemaji tuuuristicky znacky. Mohli jsme dat bojovku "Othello tunnels s celovkama" :D.
OdpovědětVymazatTen obrazek reky mi neco pripomel. V Thajsku jsme se taky vydali takhle - ze pry k vodopadu. Bylo to proti proudu reky, cca 3 hodiny v teniskach stridave brodeni po kolena ve vode a bahnem a po sutrech, nahoru a dolu, skoro celou cestu prselo a my vedeli ze dolu pujdeme zase stejnou cestou a taky jsme tusili v kolik se stmiva, jenze baterku jsme nemeli a ztrati se v noci v te dzungli jsme opravdu nechteli. Taky jsme litovali, ze jsme si sebou nevzali aspon susenku. Vodopad nahore vypadal jako takovy vesti sutr pres kterej tece voda. No co, i cesta muze byt cil ;-)
OdpovědětVymazatMedvedi se nekonali (taky jste zadnyho nepotkali), zato Eva tam potkala 2 pijavice a pijavicim chutnala Evi noha. Byli to mrchy natahovaci a klouzavy ... vzpomel jsem si na Ramba (dalsi podobnost s vasim vyletem ;-), vytahl nuz a obe odrizl. Eva statecne krvacela po cely zbytek dne.
Zapomel jsem dodat .... Vylet hodnotim jako velice uspesny ;-)
OdpovědětVymazatNemohl bys, Roberte, poprosit Evu, jestli by se tu k tomu vasemu vyletu nemohla taky vyjadrit :D:D:D.
OdpovědětVymazat