1.8. - 13.8. Stěhování a zařizování bytu v Burnaby

Konečně se stěhujeme. V hotelu jsme všechno pěkně zabalili. Opět je toho víc, než jsme čekali. Nějak se nám ty naše věci rozrůstají. Na recepci radši objednáváme taxíka s pořádným kufrem.

Přijel pán s turbanem na hlavě a kufrem tak na dvě nákupní tašky. Jak do něj nacpal ty naše batohy a všechno ostatní, je mi dodnes záhadou.

Náš nový byteček je nezařízený. Máme ale štěstí, zrovna dneska se tu mění asi deset nájemníků a jedni po sobě nechali krásnou sedačku a krásnou velkou matraci. Všechno to vypadá jako by to právě přivezli z obchodu. Bereme. Jak si tak táhneme matraci, zastavil nás místní údržbář a vnutil nám ještě nádherný kancelářský křeslo ve světlé kůži. Dokupujeme prostěradlo a hned první den můžeme spát na naší nové matraci. To se nám to pěkně zařizuje.

Konečně si můžeme vařit sami. Čínská, vietnamská, japonská a thaiská kuchyně je sice dobrá, ale čtrnáct dní docela stačilo. Pořizujeme zásadní věc, hlubokou pánvičku s pokličkou a děláme kuřecí srdíčka s rýží.

Třetí den ráno dostáváme první místní korespondenci - upomínku, že jsme nezaplatili nájem. Doufám, že jde o nedorozumění, zaplaceno máme a měsíc snad ještě neuběhl, to bych určitě poznal. Jdeme to prověřit. Přestože je pondělí, kancelář je zavřená. Čínská sousedka nám prozradila, že dneska tady v Kanadě mají přece státní svátek.

Asi za hodinku někdo volá. Že by kvůli práci? Ne, je to paní z ubytovací kanceláře a připomíná nám nedoplatek nájmu. Vrcíme se do kanceláře. Zjišťujeme, že kancelář je otevřená kromě vánoc pořád. Paní si dneska ráno jen na chvilku někam odskočila. Taky zjišťujeme, že nájem, co jsme zaplatili, je nájem až na poslední měsíc, ne na první. Nějak mi unikla logika celé operace. Před nastěhováním člověk zaplatí všechno, o co si řeknou a hned po nastěhování dostane upomínku a musí zaplatit ještě jeden měsíc. Proč to nechtěli rovnou?

Z vrtulníků se zatím neozvali. Jdu zkusit další pohovor do jiné firmy. Konkrétní pracovní pozici zrovna teď nemají, půjde jen o pokec o budoucích příležitostech nad kávičkou v kavárně Starbucks. Sako s černým proužkem nechávám doma ve skříni. Dobře jsem udělal, pan obchodník přišel v kraťasech a tričku. Výsledek je podobný jako u vrtulníků, prý se mi ozve.

Provádíme útok na Ikeu. Dovážíme si lampičky, příbory, talíře, sklenice, peřiny a spoustu dalších užitečných věcí.

Obchodník se ozval docela rychle. Domluvil mi další pohovor po telefonu s majitelem firmy. Po pohovoru s majitelem následuje ještě jeden telefonický pohovor s jejich vývojářem. Tolik angličtiny jsem naposled použil snad jen při maturitě.

Začínáme pravidelně chodit do posilovny a do bazénu. Jo, na tohle se zvyká moc pěkně. Posilovna v přízemí, bazén na zahradě. Tušíme, že po návratu zpátky do ČR nám bude něco chybět.

Od prvního dne máme zavedený vysokorychlostní internet. Zprovoznil jsem nám bezdrátovou síť, takže můžeme surfovat třeba rovnou z lehátka u bazénu.

Na víkend přijímáme pozvání od Ládi (bratr Lenčiny bývalé kolegyně z práce) na firemní piknik ve Stanley parku. Přijemná akcička s grilováním lososů na cedrovém dřevě. Ve Stanley parku je Vancouverské akvárium s velrybama a taky jim tu volně po parku pobíhají mývalové. Sem se určitě ještě někdy zajedeme podívat.

Další víkend máme v plánu náš první kanadský vandr.

-----------------------------

Fotky z bytu