18.6. - 20.6. Startujeme

Ráno jsme v kempu vystrčili lavičku co nejdál do uličky. Sice trochu vyčníváme, ale máme díky tomu lepší signál na wifi. Za chvíli nás oslovil nějakej pán. Co bysme prej řekli tomu, kdyby nám dal basu piv. Že už končí cestu, jedou na letiště, zbyly jim zásoby a my jsme tady první na ráně. Odpověděli jsme, že by to bylo grejt. Donesl basu piv, dvě lahve vína a ještě pytel slanejch tyčinek a džus. Vyptali jsme se na podrobnosti jejich cesty. Uklidnil nás, že měli krásný teplý slunečný počasí a čím víc do vnitrozemí, tím je to prej jen lepší.

Nadšeně jedeme dokoupit důležitý součásti výbavy. První na seznamu je repelent. Dočetli jsme se totiž, že neoficiální král mezi ptáky je zde na Aljašce komár. Druhá položka na seznamu je repelent na medvědy - bear spray. Je to takovej větší sprej. Má se to dotěrnýmu medvědovi stříknou do obličeje. Pak by o nás měl ztratit zájem. Je to účinný jen na pár metrů a po větru. Proti větru se to nedoporučuje používat. Jako další jsme našli krásnou síťku na hlavu proti komárům. Bereme dvě. Pak dvě bomby na vařič a umělohmotný talíře správné velikosti. Jednu hoodně velkou krabici na potraviny. Narazil jsem na rejžovací pánev. Tu musím mít, co kdyby náhodou. Bereme. Když už tu mají ty medvědy, kupujeme dalekohled, ať si je můžeme důkladně prohlídnout. No a kdyby došly zásoby jídla, bereme krásnej prut na ryby. K tomu rybářskou licenci. A když už máme prut a licenci, ještě přibalujeme takovej akorátní grilovací rošt - na úlovky.

Prutů tu mají stovky. Vybrat ten správnej dalo zabrat. Nakonec zvítězil ten, co měl k sobě přilepenou krabici s nějakejma háčkama a dalším vybavením. Moc jim nevěřím, určitě tam dávají něco, co je jinak neprodejný. Háčky, olůvka, splávky a vlasce dokoupím samostatně, ale v krabičce by mohlo být něco zásadního, co třeba budeme potřebovat. Přece jen, ryby jsem naposled chytal jako malé robě, bratru tak dvacet let zpátky. Představuju si nějaký pstroužky a menšího kapříka. Beru tři velikosti háčků. Jeden vlasec na maximálně pětikilový ryby a optimisticky jeden na desetikilový. Ještě sadu mušek, sice netuším, jestli je nějak použijeme, ale líbí se mi. Sadu olůvek a nejzásadnější věc - knihu, jak chytat ryby i s obrázkama, co tu vlastně mají za druhy.

Nedalo mi to a na netu jsem našel hudebniny. Musíme prozkoumat, co tu mají za kytárky. Uprostřed Anchorage je obrovskej obchod se spoustou kytar a jedním prodavačem. Svět je malej, je to slovák. Odolal jsem a Fendera si nekoupil. Až v Kanadě, už tak budeme mít v letadle problémy s převozem prutu.

Natankovali jsme poprvé benzín doufaje, že auto není nafťák, dali poslední čínu a s plnou nádrží a žaludkem opustili město směr Fairbanks.

Je pod mrakem, občas mrholí, ideální podmínky. Dneska budou brát. Vydrželi jsme jen sto dvacet kiláků k prvnímu jezeru s cedulí ryby na háčku. Nancy lake. Mají tu kemp, zastavujeme, stavíme stan.

Podle knihy jsem určil nejlepší strategii, navazuju jednu z našich barevných mušek. Žížaly tu na zemi bohužel volně ložený nemaj. Z krabičky přiložené k prutu asi nic nevyužijeme. Všechno je to velký jak na žraloky.

Navazování háčku děsně zajímá komáry. Přišli se na to podívat zblízka. Au, au.. První au bylo na komára, druhý au bylo na háček, kterej jsem si zapíchl do palce, když jsem se po tom komárovi ohnal. Poctivě jsem zasekl, zpětnej háček je hluboko v masíčku. Tak a máme první pořádnej úlovek. Následuje úspěšná operace, dezinfekce a tišení bolesti v podobě půl litru piva značky Corona Extra.

Jakpak asi funguje tenhle naviják. První nához končí klasicky ve větvích zdejší břízy. Několik dalších taky. Po půl hodince tréninku už padá háček převážně přede mě. Za hodinku i tři metry daleko. Konečně jsem nahodil rozumně a hned záběr! Chvilku jsem bojoval s rybou, pak mi přišlo divný, že ta ryba je pořád na místě. Pokračuju v boji se dnem. Háček je tam nějak zaseklej. Lehce mrholí, docela zima, obětavě svlíkám kalhoty a jdu vyprošťovat. Jestli nás sledujou celou dobu ti lidi z protějšího břehu, musí mít docela dobrý divadlo.

Pro dnešek necháme gril v kufru a dáme fazole.