2.6. - Letiště, loď

Ráno na netu kontroluju letenky a loď. Loď na 10.6. už není v nabídce. Čekali jsme moc dlouho.

Místo plánované návštěvy outdoor obchodu radši jedeme na letiště, kde jsme po přistání viděli okýnko oné lodní společnosti - Carnival. Okýnko je bohužel v zóně odbavených cestujících. Nemůžeme se k ní dostat. Našli jsme postranní dvířka. Zrovna u nich nikdo nehlídá. Připadám si trošku jako terorista. Klaplo to. Starší paní u společnosti Carnival je slovenka :) Tohle okýnko neslouží k prodeji, ale jen k nasměrování pasažerů, kteří přiletěli letadlem, proto se sem nedá z letiště normálně dostat. Opět s úsměvem zvedá telefon a kontaktuje prodejce s tím, že tu má dva rodinné příslušníky a že by pro ně chtěla zaměstnaneckou slevu. To snad ani není možný, ono nám to snad vyjde. Jo, má pro nás speciální cenu. Smutný je, že to je týdenní cesta na Aljašku a zpátky. My chceme jen cestu tam. Ty jsou beznadějně vyprodaný. Dává nám kontakt na jinou cestovku, která by ještě mohla mít nějaký volný místo. Poděkovali jsme a jdeme zjišťovat letenky a prověřit cestovku.

Zapomněl jsem poznamenat, že jsme na letiště jeli autobusem. Opět jsme ze zmatené mapy vybrali nejvhodnější spoj a čekali, jestli pojede. Nastoupili jsme bez problémů. Vystupovat nikdo nechtěl, tak jsme zhruba v místě výstupu zatáhli za špagátek. Autobus zastavil na další zastávce a nabíral nový lidi. Zvláštní je, že má jen přední dveře. Zadní nejsou. Protlačili jsme se přes nastupující lidi dopředu. Řidiči se to vůbec nelíbilo. Poučil nás, že je expres a že kdo do tohohle autobusu nastoupí, už nikdy nevystoupí. Jen na konečné, která byla bůh ví kde. Když uviděl zoufalství v našich očích, řekl - "ou kchej, gou" a pustil nás, ale museli jsme mu slíbit, že příště pojedeme až na konečnou. Autobus jedině s více dveřma, jinak nebrat..

Na letišti nám všude potvrdili, že nevedou žádný last minute letenky. Všechny teď budou už jen dražší.

Jdu se mrknout na letištní veřejnej net (dolar za deset minut), jak to vypadá na serveru letuska.cz. Cvičně zabrousím na net Carnivalu. Hele, oni tam zase mají loď na 10.6. Neváhám a rezervuju (musím přihodit další dolíky na intrenetový spojení). Poslední klik, odesílám svoje číslo kreditky z veřejné letištní internetové stanice a na stránce se objevuje nádhernej červenej ERROR i s padesátimístným chybovým kódem. Kontaktujte support na telefonním čísle xxx. Grrrr... To snad ne?!?

Kdepak tu asi mají telefony? Jak se tady asi volá? Naštěstí je to číslo, který je zadarmo. Telefonní sluchátko se mnou udělalo znovu celou rezervaci a potvrdilo, že rezervace je platná. Došlo na poslední krok, platbu kreditkou. Prostě ne a ne.. Když už ani druhá kreditka neprošla, dalo mi sluchátko jiný telefonní číslo na další sluchátko, který se specializuje na kreditní karty. Asi bude problém s tím, že objednávám zájezd na americkou loď z Kanady a platím českou kreditkou. Údajně se neshoduje adresa kreditky s adresou pobytu v Kanadě. Kreditní sluchátko už prej šlo spát (bydlí v Miami a tam je o několik hodin víc) tak to mám zkusit zítra. Rezervace bude platná 24 hodin, pak ji systém automaticky zruší.

Lenka v čechách dostala kontakt od bývalé kolegyně z práce na jejího bráchu Láďu. Bydlí ve Vancouveru. Mezitím, co já vyřizuju rezervaci, Lenka zavolala Láďovi a domluvila nám na zítra hospůdku. Taky od něj zjistila další obchody s počítačema.

Obešli jsme obchody a koupili náádhernýho cestovního nouťase Eee. Paní prodavačka nám doporučila ještě pěknou taštičku, tak ji bereme taky, ať je nouťas jak v pokojíčku.

Cestou domů se vyhýbáme nedůvěryhodnejm autobusům s malým počtem dveří.