A jsme v Kanadě. Otázka je, jak dlouho nás tu nechají ohřát. Je možný, že se nebudeme líbit imigračním úředníkům a poletíme dalším letadlem zpátky.
Stojíme docela dlohou frontu před okýnkem, kde se rozhodne. Dávám si dohromady věty, který úředníky přesvědčí, že jsme ti praví a že Kanadu nijak neohrozíme. Doufám, že to z mé angličtiny pochopí.
Paní je v pohodě, možná to vyjde. Bohužel nám sděluje, že je tady jen od zkontrolování pasu a že imigrační je úplně někde jinde. Následuje přesun do jiné fronty a další příprava správnejch vět.
I tady jsou velice příjemní (i když mají na sobě neprůstřelný vesty). Asi se zde moc nesetkávají s našimi nepřizpůsobivými občany. Ti lítají spíš na východní pobřeží. Pohovor probíhá hladce. Já u jednoho okýnka, Lenka u druhýho. Jo, mám vízum. Papír velikosti A4 mi přicvakli do pasu.
Jen tak pro jistotu si kontroluju všechny údaje. Udělal jsem dobře, protože mi nesedělo pohlaví. Prej jsem holčička :-0 Jdu si stěžovat. Od vedlejšího okýnka slyším Lenku, jak si stěžuje, že jí ve vízu výslovně zakazujou práci s dětma a ve zdravotních organizacích. Speciálně kvůli tomu si dělala zdravotní prohlídku za 5 tisíc. Paní se jí omlouvá, že se překlikla.. Moje paní mě přeoperovala.
A kupodivu nám přiletěly i naše baťůžky.
Je právě sedum večer. Můžeme jít hledat hotel.
Vancouvere těš se :)
Ona mi proste tvrdila - pani v neprustrelne veste, ze nemuzu pracovat ve zdravotnictvi a s detmi .. jsem myslela, ze me omejou .. takovy prachy a pul dne dovoleny. Nastesti jsme si to vysvetlily. Tak snad mi to v pripadne praci uznaji .. to jeji rukou psane upresneni ..
OdpovědětVymazatNo kdo by te taky pustil k detem, ze ;-)
OdpovědětVymazat