31.5. - Hotel

Na letišti jsme našli informace. Zeptali jsme se, jak se dostat k našemu hotelu hromadnou dopravou. Paní odpověděla, ať si šetříme na čem chceme, ale ať si určitě vezmeme taxíka. Prej to není úplně vhodná čtvrť na procházky takhle po večerech. Dala nám tipy na dalších asi šest hostelů, který by byly lepší. My jsme si chytře náš hotel objednali přes internet dopředu a zarezervovali si tam pět nocí.

Paní vypadala, že ví, o čem mluví a tak jsme vybrali peníze z bankomatu (na letišti si bankomat jen tak přičte 1,5 dolarů spropitné) a stoupli si do řady na taxíka.

Taxikář potvrdil slova paní z letiště a my se začali těšit. Po chvíli už jsme se mohli přesvědčit sami, jak se věci mají. Kus od hotelu musel taxikář odbočit a jet souběžnou ulicí, protože naše ulice byla uzavřená policií. Taxikář suše konstatoval - asi nějaká razie. Za dalších sto metrů právě jeden policajt zatýkal feťáka. Podél celé ulice se různě povalovaly a postávaly a motaly různý individua. Mezi nima jiný individua projížděly s nákupníma vozíčkama naloženýma celým jejich skromným bytečkem. Uprostřed toho všeho taxikář zastavil a popřál nám pěknej pobyt.

Chvíli jsme si pohrávali s myšlenkou zkusit jen tak na slepo pár hostelů ze seznamu z letiště, ale nakonec zvítězila únava. Zaplatili jsme 35 dolarů za odvoz a rychle zapadli do dveří hotelu.

Přivítal nás usměvavej pán. Dal nám pokoj ve čtvrtým patře. Výtah je samozřejmě zrovna mimo provoz. Bude se asi týden opravovat.

U nás doma je tak šest ráno, my už víc jak dvacet hodin na cestě, naspali jsme tak hoďku v letadle, unavení... Hurá s batohem jako kráva po schodech do čtvrtýho patra (připadáme si jako doma na Budějárně).

Dveře od pokoje tu nemaj klasickej zámek. Klíč slouží jen k povytažení jazýčku (v podstatě jen jako náhrada kliky). Vzhledem k tomu, že mezi dveřma a futrama je fuk několik cenťáků, klíč bych ani nepotřebaval. Dá se to otevřít obyčejnou kreditní kartou.

Z druhé strany je to vychytaný, máme tam bezpečnostní řetízek :)

Pokoj je velikosti zhruba 3x4 metry a v rohu je skříň.

Ha, ve skříni je záchod i se sprchou :)

Evropan vyhodnotí záchod okamžitě jako rozbitej, protože mísa je plná vody až po okraj. Po důkladnějším prozkoumání zjistí, že to tak má být a splachování funguje naopak. Voda odteče a pak se mísa znovu naplní až po okraj. Několikrát prostudujeme tenhle zvláštní úkaz, zařetízkujeme dveře a jdeme spááááát.

Ještě pohled z našeho pokoje na jednu a druhou stranu